Docela často se na sociálních sítích setkávám s tím, že někdo někoho neprávem pomluví na sociálních sítích nebo o něm napíše nenávistný příspěvek či komentář, tzv. „hejt“. Člověk, proti němuž je hejt namířený, někdy označí takové jednání za kyberšikanu. Jenže s kyberšikanou to bývá složitější. V následujícím textu jsou praktické tipy, které vám pomohou posoudit, jestli se jedná o kyberšikanu, jak se můžete bránit a co byste spíš neměli dělat, i když se vám to v danou chvíli jeví jako jednoduché a účinné řešení. Nejsem právník, text jsem vytvořil s pomocí ChatGPT 5.2 a rozhodně byste ho neměli chápat jako něco jiného než souhrn tipů.

Co je kyberšikana

Za kyberšikanu se obvykle považuje chování, které splňuje většinu těchto znaků:

  • probíhá online (sociální sítě, chaty, fóra),
  • je úmyslné,
  • je opakované nebo má dlouhodobý dopad,
  • způsobuje psychickou, sociální nebo reputační újmu,
  • existuje nerovnováha sil (např. anonymita, větší publikum, vlivný účet).

➡️ Pomluva je jednou z nejčastějších forem kyberšikany.

Kdy je pomluva kyberšikanou

✔️ Typické příklady:

  • někdo opakovaně šíří nepravdivé informace,
  • veřejně tě zlehčuje, očerňuje nebo dehonestuje,
  • používá anonymní nebo falešné profily,
  • podněcuje ostatní proti tobě,
  • odmítá přestat i po výzvě.

📌 Jednorázový příspěvek může být také kyberšikana, pokud:

  • je veřejný,
  • velký dosah,
  • způsobí výraznou újmu (pověst, vztahy, práce).

Kdy to není kyberšikana, ale pořád je to protiprávní

❌ Pokud:

  • jde o jednorázový výrok bez dalšího pokračování,
  • je to kritika nebo názor, ne lež,
  • chybí úmysl škodit.

➡️ I tak může jít o:

  • pomluvu podle trestního práva,
  • zásah do osobnostních práv podle občanského práva.

Právní pohled v ČR

Trestní právo

Pomluva (§ 184 trestního zákoníku) → nepravdivý údaj způsobilý značně poškodit vážnost osoby.

Občanské právo

Ochrana osobnosti → můžete se domáhat:

  • odstranění obsahu,
  • omluvy,
  • finanční satisfakce.

Školní nebo pracovní prostředí

  • U žáků/studentů je kyberšikana řešena jako závažné porušení pravidel.
  • U zaměstnanců může jít o porušení pracovních povinností.

Rychlý test: je to kyberšikana?

Odpovězte si na tyto otázky:

  • Děje se to opakovaně?
  • Je to lež nebo záměrné zkreslení?
  • Má to dopad na tvůj život?
  • Nemáš se jak efektivně bránit?

👉 Pokud alespoň 3× ano, velmi pravděpodobně jde o kyberšikanu.

Veřejná online pomluva je velmi často formou kyberšikany, zejména pokud je opakovaná, úmyslná a má reálný dopad na oběť.

Zveřejnění důkazů

Někdy máte důkazy, které mohou pomluvu vyvrátit: např. snímky soukromé konverzace s člověkem, který o vás šíří pomluvy. Tyto důkazy je nutné si schovat, ale neměli byste je v sebeobraně zveřejňovat na sociálních sítích. Zveřejnění soukromé konverzace může představoat problém. Jak příklad použijeme sníme soukoromé konverzace z Messengeru, WhatsAppu apod.

Soukromá konverzace:

  • může být součástí soukromí druhé osoby,
  • často obsahuje osobní údaje (jméno, přezdívka, názory, projevy),
  • je chráněna občanským právem (ochrana osobnosti) a GDPR.

➡️ Zveřejněním celé konverzace na sociální síti byste mohli porušit práva té osoby, i když:

  • ona sama lže,
  • nebo vás veřejně pomlouvá.

To je častý omyl: „Když mě někdo pomlouvá, můžu zveřejnit důkazy.“
Ne automaticky a ne veřejně.

Co je legální a bezpečné

✅ Co můžete udělat

  • Uchovat konverzaci jako důkaz
  • Použít ji:
    • u policie (pokud jde o trestný čin),
    • u soudu,
    • při přestupkovém řízení,
    • ve stížnosti na platformu (Facebook, Instagram…),
    • u školy nebo zaměstnavatele, pokud jde o relevantní prostředí.

➡️ Použití pro obhajobu svých práv je legální.

⚠️ Co je rizikové zveřejnit:

  • celé screenshoty,
  • jméno, fotku, přezdívku,
  • kontext celé konverzace,
  • bez souhlasu druhé strany.

I když vám to může připadat nefér, zveřejněním výše uvedených údajů byste se mohli dostat do dalších problémů, jako např.:

  • žalobě na ochranu osobnosti,
  • nároku na omluvu a náhradu nemajetkové újmy,
  • problémům s GDPR.

Existuje vůbec nějaká výjimka?

Ano, velmi opatrná a omezená. Relativně bezpečnější varianta (ale stále riziková) je:

  • anonymizovat
    • jméno, přezdívku, fotku,
    • jakékoli identifikovatelné údaje,
  • zveřejnit jen nezbytný výňatek,
  • výhradně za účelem obrany (ne zesměšnění, pomsty).

⚠️ Není to „automaticky legální“, jen méně rizikové.

Doporučený postup

  1. Nezveřejňujte konverzaci na sociálních sítích ani jinde.
  2. Udělejte:
    • screenshoty,
    • export zpráv,
    • uložení metadat (datum, profil).
  3. Nahlašte pomluvu:
    • platformě,
    • případně policii / právníkovi.
  4. Pokud chcete reagovat veřejně:
    • popište rozpor slovně,
    • bez citace zpráv („v soukromí mi psal opak“),
    • bez zveřejnění důkazů.

Soukromou konverzaci můžete použít jako důkaz, ale její veřejné zveřejnění na sociální síti je zpravidla protiprávní nebo vysoce rizikové, i když dokazuje pomluvu.