Podobný příspěvek jste určitě na nějaké sociální síti viděli. Poslední dobou je tenhle trend populární a bohužel i nebezpečnější než jindy. Rodiče většinou podobné příspěvky s fotografiemi sdílejí z lásky a hrdosti. Jenže internet si z takových příspěvků může odnést víc než jen hezký moment. Srovnání „tehdy a dnes“ ukazuje vývoj obličeje dítěte v čase. Myslíte to dobře, ale odhalujete dalším lidem, sociálním sítím a systémům umělé inteligence život dítěte z více stránek, než byste chtěli.
Když dáme vedle sebe fotku dítěte „tehdy“ a „teď“, nevytváříme jen milou vzpomínku. Vytváříme také veřejnou stopu toho, jak se obličej dítěte v čase mění. A právě takové propojení minulosti a současnosti může být cenné pro technologie rozpoznávání tváří, profilování nebo generování podoby člověka v jiném věku.
Fotka z dětství je sama o sobě jeden dílek skládačky. Fotka ze současnosti je druhý. A když je spojíme do jednoho veřejného příspěvku, vzniká návod: takhle se tohle dítě změnilo v čase. A to už není jen rodinná vzpomínka. Jsou to data: stejná osoba, dvě různá období, často doplněná jménem, věkem, rodinou, místem nebo školou. Právě taková podoba dat je užitečná pro systémy rozpoznávání obličejů napříč věkem i pro systémy umělé inteligence, které se zabývají odhadem vzhledu v jiném věku. A sociálním sítím servírujete upřesňující informace, aby si mohly vytvořit ještě podrobnější a větší digitální stopu dítěte.
Ale nejde jen o stroje. Podobným příspěvkem usnadňujete cestu všem, kteří chtějí najít další fotky konkrétního dítěte z raného dětství. Pomocí jedné fotky najdou snadno další, na které by možná dítě nejraději zapomnělo, ale náramně se hodí někomu, kdo hledá cíl kyberšikany. Prosím, neusnadňujte jim to. Lidem, ani strojům.
Líbí se vám moje práce?
Pokud vám moje práce dává smysl, můžete mě podpořit malým příspěvkem.